Lidé v kasínu

Na prvním místě je však třeba zmínit, proč jsou kasína.

Lidé po celém světě jsou tvorové hraví a soutěživí. A tato soutěživost přerostla v hazard. Co všechno to slovo obsahuje. Je to směs zábavy, snadného výdělku a především adrenalinu, který lidé milují. Kde chcete nabrat víc adrenalinu, než v kasínu? Ani skok padákem bez padáku se nevyrovná adrenalinu vyprodukovanému při hře, kde jste vsadili úplně všechno na jedno číslo na ruletě. Barák, auto, manželku a děti, peníze od lichváře a od mafie. to všechno je ve hře a vy netrpělivě sledujete, jak se točí kulička v ruletě, jak zpomaluje a poskakuje po číslech. Je to to vaše číslo?

Několik let jsem pilně studoval archeologii a podařilo se mi dokázat, že hazardovali už lidé v pravěku. Jistý druh Homo, konkrétně homo hazardus, hrál o nejlepší kus masa z ulovené zvěře. Jednalo se o hru, kdy hráči z kmene hodili na zem zkažený zub(jakýkoli a kohokoli). Tento zkažený zub obsahoval díry po kazech a hráči, ač neuměli odmocniny a mocniny a dokonce ani zlomky, velmi dobře poznali, která strana zubu je nejzkaženější a tudíž kdo vyhrál. Tato hra je jistým způsobem předchůdce kostek. Ale v pravěku nebyl tento způsob výhry bohužel právoplatný, jelikož hra často /většinou (pořád)/ nebyla pod dohledem státního notáře, docházelo často k nemilým projevům prohrávajících hráčů, kteří nesnesli prohru a tudíž maso z lícních kostí a tak si maso z kýty vyhráli také oblíbeným způsobem, kyjem Postupem času se přestávalo hrát o potraviny a začalo se s něčím zajímavějším. Peníze neboli oběživo. Jsem zastáncem teorie, že se penězům začalo říkat oběživo po tom, co vznikl hazard. Profesor Jean Paul de Šánzelizé z Pařížské university si však myslí, že oběživo se penězům říká proto, že peníze obíhají svět. Snažil se potvrdit svou teorii tím, že si od státu vyžádal na svůj průzkum milion EUR v pětieurových bankovkách, každou bankovku podepsal a vyzval na ní všechny, komu se dostane do ruku, aby se na ní podepsal také a tím se zjistí, kde všude bankovka obíhala, až se mu zase dostanou zpátky do ruky. Zatím se mu jich vrátilo šedesát dva.Většinou s adresou kasína ve kterém byla. Čili profesorův výzkum neparně potvrzuje mou teorii. Takže závěrem je třeba jen zdůraznit, že kasína vznikají z důvodů zábavy spojené s výdělkem.

Hazard tu prostě byl, je a bude.

Tak proto vznikají kasína. Lidé prostě milují hazard a všechno co obsahuje

Do kasína chodí různé typy lidí. Jsou odlišní důvodem návštěvy kasína, způsobem hry, barvou pleti či rasou. Základní dělení lidí v kasínu však je: ZÁKAZNÍK a ZAMĚSTNANEC.

Zákazník

Zákazník je osoba, bez které by kasíno působilo prázdně, smutně a jednoznačně nevýdělečně. Zákazník navštěvuje kasíno z důvodů zábavy, výdělku či choroby zvané Gamebling. Žádný zákazník nejde do kasína s plánem prohrát. Pokud se stane, že zákazník pohraje, pak je dělíme dle důvodů návštěvy. Ten, který prohraje a odchází s hlavou vztyčenou a s klidem, je zákazník, který přišel za zábavou. Pokud takto neodchází, tak je to zbytek. Zákazníků, kteří chodí za zábavou, je ale málo. Většina trpí představou, že přijdou do kasína, zbohatnou a půjdou domů. No ale teď pravdu. Každý zákazník je určitou kombinací všech důvodů uvedených výše, nikdo neodchází s hlavou vztyčenou, pokud prohraje. Jen to někteří nedávají tak najevo. A ruku na srdce, koho z Vás by nenaštvalo, když přijdete za "zábavou" a odejdete o sto liber lehčí? Zákazník je osoba která navštěvuje kasíno v kteroukoli dobu a hraje různé hry. Odměnou mu je možná výhra nehorázných částek. Zákazník je osoba společenská. Zaměstnanci jsou rádi když mají zákazníky. Já osobně, být majitelem kasína a nemít zákazníky, tak to kasíno radši zavřu, protže bez zákazníků by to nebylo ono.

Zaměstnanec

Zaměstnanec se ve velké míře podobá zákazníkovi. Zaměstnanec je osoba, která také navštěvuje kasíno. Tyto návštěvy jsou však, na rozdíl od zákazníka, přesně dané. Také zaměstnanec hraje hry v kasínu. Zaměstnanci je však odměnou, nikoli možná výhra, nýbrž finanční obnos v podobě takzváné výplaty. Také komunikace je nedílnou součástí. Zaměstnanec musí komunikovat s podnapilými a mnohdy i hloupými zákazníky, kteří trvají na komunikaci. Tato komunikace je často nemožná, neboť v hlučném prostředí kasína podbarveném reprodukovnaou hudbou, je zhola namožné komunikovat s podnapilými zákazníky a to i pokud nemáte před sebou jazykovou bariéru. Zaměstnanec je naprosto oddaný své práci a často se stává, že nemůže bez své práce být, tak aspoň navštěvuje kasína konkurenčních společností, aby byl neustále v kasínu. Z takovéhoto zaměstnance se pak stává zákazník. Tímto způsobem získává zaměstnanec také zkušenosti z opačné strany stolu a uvědomuje si náročnost své práce, kterou bezmezně miluje.

Závěrem: Svou teorii o oběživu jsem vymyslel na základě zkušeností z kasína. Zákazník je osoba, která hrou umožňuje společnosti výdělek. Tento je potom spolčností rozdělen mezi zaměstnance. Z těchto zaměstnanců se mimo pracovní dobu stávají zákazníci, kteří umožňují jiné společnosti platit své zaměstnance, kteří se po pracovní době stávají zákzníky a umožňují další společnosti platit zaměstnance. Peníze proto obíhají převážně v kasínech, takže tady je jasně vidět, že Jean Paul je úplnej magor a jeho teorie je k ničemu.