Tak jsem se vrátil z dobvolené a říkám si: "dlouho jsi nic nenapsal." Jenže jsem nebyl schopen vymyslet rozumné téma. Kromě několika smutných událostí, se nic zvláštního nestalo. Jenže pak jsem si vzpomněl na rozhovor vedený s jedním človíčkem u nás doma v Čechách. Když jsem se zmínil o svém zaměstnání, tak mi řekl: "Á, ty okrádáš lidi." Ponechme bokem, že je to čerstvý policista a zaměřme se trochu na téma Jsou krupiéři zloději?
Prvně si rozeberme pojem Krádež. Moje definice krádeže je (upozorňuji, že je to jen moje definice a můj názor a nikomu ho nenutím) - Krádeží se považuje čin, při kterém je osobě cizí či blízké odebrán hmotný majetek nebo finanční majetek bez vědomí osoby cizí či blízké. Pojem hmotného majetku je doufám všem jasný. Jelikož majetek nehmotný se krade dost těžko. Představme si třeba láskou zhrzenou osobu, která praví ku svému nezbednému protějšku jenž jí opustil: "Ukradl jsi mi srdce." Toto samozřejmě nemůže být považováno za krádež neboť pokud by tak opravdu někdo učinil a tetnto čin by byl kvalifikovaný jako krádež, pak by okradená osoba horko těžko mohla něco vyčítat, neboť její srdce by pavděpodobně tou dobou tlouklo v úplně jiném těle. Ale vraťme se k pojmu krádeže. Takováto definice nám umožňuje určit člověka, kterýžto se živí kradežemi jako zloděje. Tato slova spolu zdánlivě nesouvisející (říkáme krádež a zloděj, nikoli kraděj, kradač nebo kradoun) jsou odpovědí na neoprávněné nařčení mé osoby zlodějem, či člověkem, který odkrádá lidi. Neboť dle definice je tato činnost prováděná BEZ VĚDOMÍ osoby cizí či blízké.
No a jak to chodí v kasínu? Tam přijdou lidé, dobrovolně mi předají finanční obnos (což je jinak řečeno dar), já jim za to dám kulaté placičky v úplně stejné hodnotě (což je v tuto chvíli výměna) a tito lidé nakládají s vyměněným zbožím, tak, že jej vsadí na určité hře a očekávají výhru. Já jsem pouhým zprostředkovatelem jejich štěstí.
Abysme se pochopili. Já tady neobhajuju svou práce, jako boží poslání nebo užitečnou. Jen se necítím být zlodějem. To je snad férová obhajoba.
Pravdou zlůstává, že Kasína, sázkové kanceláře nebo herny, všechny tyto společnosti těží na lidské touze po hazardu. Úmyslně zde neuvádím, že tyto společnosti těží na lidské hlouposti. Hazardovat neznamená být hloupý. Jak už jsem se zmínil kdysi, kasína navštěvují lidé všech typů. Všechny tyto typy lidí však mají stejnou šanci vyhrát nebo pohrát. Nemálokrát se mi stalo, že člověk zkušený prohrával libru za librou a člověk nekušený přijde s deseti librama odnese si tísícovku jen to hvízdne. Všechno je to jen o štěstí.
Tak tolik k mé obhajobě. Paradoxně jsou lidé, kteří mě nazývají zlodějem a pak přijdou do kasína, vyhroujou nějakou ty korunu a ani je nenapadne říct, že jsem je obdaroval penězma, že jsem vlastně taková charita, která dává víc peněz za míň. Ale tak to není. Prostě lidé přijdou vyhrajou nebo prohrajou.
